O taxikářích se poslední dobou mluví docela často a to, co prosakuje do médií, je hodně na pováženou. A to jsem mírná, jinej by řekl, že vyvádějící taxikáři jsou na přesdržku. Já samozřejmě ne.
K čemu se ale chci dostat je to, že letité zkušenosti s různými řidiči na různých místech mě utvrdily v tom, že v českých taxících se pohybuje opravdu rozmanitý sběr osobností. Na co ovšem narazíte nejčastěji, jsou tři základní druhy typické pro české podnebí: Socan, Balič a Mlčoun.
Zdroj obrázku: Scott Walsh
Socialista
Socialista, mezi laickou veřejností známý též jako Socan, je typ taxikáře, který svou mentalitou zamrzl někde v minulém století. Mezi jeho typické znaky patří to, že se své oběti snaží ždímat do poslední kapky a stále ještě si neuvykl na posun doby. Sem v podstatě patří ten známý pražský sběr. Když se o tomhle mluví, vždycky se mi vybaví Luděk Sobota z komedií Zítra to roztočíme, drahoušku a Co je doma, to se počítá, pánové. To je ukázkový prototyp své doby a taky ukázkový prototy taxikáře Socana – Sobota všechny své důvěřivé zákazníky sprostě okrádal a ještě se tím chlubil, což mu samozřejmě vyneslo uznání nejbližšího okolí.
Taxikáři Socani se dělí na dva poddruhy, je to tzv. Socialista Bodrý Strýček a Socialista Protiva. Strýček se na vás zářivě směje jako sluníčko, rukama mává napravo nalevo, sem tam něco doporučí, přidá dobrou radu, k tomu ještě vtípek a sám se mu zasměje. Při tom všem vás povozí po městě několikrát kolem dokola, aby mu naskákaly kilometry na tachometru. A plať.
Protivovy charakteristické znaky jsou stejné, mění se však postup vůči oběti. Protiva už od začátku působí mlčenlivě až odměřeně. Když se potkáte, možná prohodí pár slov, po chvilce si ale všimnete, že ten chlap je nějaký divný. Na otázky ohledně cesty odpovídá podrážděně, odsekává, případně se s vámi začne hádat. Zjednodušeně řečeno – začnete se tlouct do hlavy, k čemu že jste to vlezli.
